Proč já a Frenkie? / Why me and Frenkie?
Frenkieho jsem poprvé uviděla ve Zbraslavi na MR ČR kníračů 2013. Já v té době ještě neměla béháčko, takže jsem mohla jen koukat, ale už kvůli Frenkiemu to stálo za to. Oficiálně skončil na druhém místě, ale pro mě byl jasný vítěz. Lehké brnění po celém těle, ocásek nahoru, uši ve střehu a já už věděla, že tohle je PES, se kterým chci štěňata. Naštěstí s tím souhlasili mí i Frenkieho pánečci a tak jsme v můj den D - 8.4.2014 vyrazili „za ženichem“.
Frenkiemu jsem padla do oka taky a tak jsem se vůbec nedivila, že 2.5.2014 pan veterinář potvrdil moji březost. Prý 3 a víc, tak se necháme překvapitJ.
Frajer Frenkie Goldest Danubius Carmen Bohemia Ness
A co na to panička?
Vím, že nejsem ta správná „chovatelka“. Neumím u Kary správně opěvovat „razantní a pevné zákusy, temperament a přitom snadnou ovladatelnost, vyrovnanou povahu, chuť pracovat" atd. Ačkoliv jsme před jejím pořízení neplánovali účast na výstavách, zkoušky, nebo štěňata, přivedla nás k tomu postupně sama. Má v sobě totiž potenciál, který bylo škoda nevyužít. Velmi rychle chápe, co může a co ne, kdo je "náš" a kdo cizí, zbytečně neštěká a pokud musí, tak krásným hlubokým hlasem. Ráda jezdí autem a hlavně s pánečkem na cvičák. Trochu ji podezírám, že už se narodila s rukávem v mordě. Přitom nepracuje jako robot a občas má svou kníračí hlavu (mimochodem - moc krásnou). Ale právě proto je každý den s ní něčím jiný, překvapivý a jedinečný. Pro mě je Kara hlavně úžasný parťák, ochotný pro pánečky udělat téměřJ cokoliv. Když jsme pak na Zbraslavi potkali „mistra“ Frajera Frenkieho bylo nám jasné, že štěňátka z tohoto spojení nemohou být jiná, než skvělá!